Všichni jsme na drogách

4. února 2017 v 12:28 | WG |  Myšlenky
Jsme na drogách?

Rád bych pro tento článek uvedl, že pojem droga beru jako "něco", co je pro nás špatné a ikdyž to víme, stále to jíme, bereme nebo děláme.

Jaký je rozdíl mezi lehkou a tvrdou drogou?
Mezi lehké drogy můžeme zařadit cigarety, alkohol a třeba tučné jídlo či sladké pití.
Mezi tvrdé drogy řadíme pervitin, trávu a jiné sračky.

Proč se rozlišuje tvrdá a lehká droga?
Spousta lidí, zvlášť mé generace, může namítat "tráva není droga, alkohol je horší". Názor na to je velmi individuální, ale můj je takový:
Tvrdé drogy nás zničí nebo zabijí mnohem rychleji, než drogy lehké.
Nechci tady probírat jestli tráva je nebo není tvrdá droga a zda je alkohol horší či lepší, myšlenka tohoto článku je taková:

Dříve jsem dost kouřil a ikdyž jsem kouřil jenom rok, tak pro mě bylo velmi obtížné s tím doopravdy skoncovat. A tady začíná ten pravý problém! Jakmile jsem přestal s jednou drogou, začal jsem místo ní hledat náhradu a mojí náhradou bylo jídlo, tak se stalo že z 66ti kilového klučíka se stalo 89ti kilové prasátko. Naštěstí patřím mezi kluky kteří o sebe dbají a není jim jedno jak vypadají, jen protože to jsou muži a začal jsem se sebou něco dělat - úspěšně. Možná je mojí drogou teď cvičení, ale nemohl jsem si nevšimnout toho, že když jsem přestal tolik jíst vypěstoval jsem si novou drogu na sladkém a zase s tím přestal. A je tu zase ten problém že místo sladkého jsem si našel zase něco jiného, tentokrát kávu a tahle závislost mi zůstala až do dnes.

Takže vlastně ve shrnutí: Přestal jsem s kouřením a z toho přešel na jídlo, později na sladké a ještě později na kávu. Zůstává teda jedna otázka, je tento koloběh nekonečný? Nebo se naučíme svoje závislosti na "drogách" kontrolovat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 4. února 2017 v 12:43 | Reagovat

Já mám jako drogu jen sladkosti...

2 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 4. února 2017 v 12:46 | Reagovat

[1]: Někdy to jsou maličkosti, ale vždycky víme že je to něco špatného a stejně to děláme. Ale máme z toho dobré či špatné svědomí?

3 saintete saintete | Web | 4. února 2017 v 15:29 | Reagovat

Dobrá úvaha,vážně.
Přiznávám,že jsem byla součástí obou skupin, s tím,že z druhé se mi podařilo,ačkoliv je to neuvěřitelné, podmanit podstatně snáz než z té první.

4 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 4. února 2017 v 15:34 | Reagovat

[3]: Jste první od koho ale slyším že je to možné! Máte můj obdiv.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama